Omezení na NTFS souborový systém je dáno tím, že po výchozí instalaci obsahuje systém pouze jediného poskytovatele pro vytváření stínových kopií, jenž trvalé kopie podporuje pouze na NTFS („persistent shadow copies can be made only for NTFS volumes“; i úložiště stínových kopií musí být na svazku NTFS). Lze ale dodat i vlastní poskytovatele, jež mohou pracovat i s jinými souborovými systémy. VSS je ve Windows 11 beze změny – je to základ i pro nejnovější nástroje (Obnovení k určitému časovému bodu, 2026) a používá ho většina zálohovacího softwaru třetích stran (Veeam Agent, Macrium Reflect, Acronis …). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-server/storage/file-server/volume-shadow-copy-service

Během vytváření lze stínové kopie ještě upravovat, jakmile se ale uloží na disk, tak žádné dodatečné úpravy již není možné provádět. U Windows Server lze používat stínové kopie i nad sdílenými adresáři (Shadow Copies of Shared Folders) a také lze v registru (MaxShadowCopies) navýšit počet uchovávaných stínových kopií až na 512. Nemá smysl verzovat soubory offline, lepší je verzovat sdílený adresář, kde jsou tyto soubory uloženy. Limit úložiště stínových kopií se nastavuje v Ochraně systému (Konfigurovat > Využití místa na disku) nebo příkazem vssadmin resize shadowstorage – viz dále. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-server/storage/file-server/volume-shadow-copy-service

Schéma bylo při konverzi překresleno do SVG a ověřeno proti tvarům původní prezentace (4 bloky, 4 oddíly, 10 šipek, 8 očíslovaných kroků, stejná legenda; polohy odpovídají na 1 pt). Oboustranné šipky u kroků 2 a 3 a mezi poskytovatelem a oddíly odpovídají originálu (dialog seznam/výběr komponent, čtení i zápis oddílů). Vytváření je složitý proces, hlavní problém je zachování konzistence dat, což je něco co se primárně řeší v databázích. Žadatel může být např. program pro zálohování dat. Zapisovatelé mohou být např. služby systému Windows (registru, protokolu událostí, WMI, AD), ale také kterákoliv aplikace (SQL Server, Exchange, Hyper-V …). Příprava dat může zahrnovat vyprázdnění vyrovnávacích pamětí (cache), zápis dat a metadat na disk, atd. Uložení stínové kopie se musí provést do 10 sekund, ale většina dat se stejně ukládá již během vytváření stínové kopie a zde je tedy potřeba uložit pouze zbylou část změněných dat, což lze provést velice rychle (většinou to jsou data, jež byla změněna během vytváření stínové kopie).

Copy-on-write a redirect-on-write jsou inkrementální metody. U copy-on-write se při zápisu nejprve uloží aktuální data (z disku) do stínové kopie a pak se přepíší aktuální data (na disku) novou verzí (čtení je rychlé, jelikož čteme z disku, ale při vysokém počtu zápisů se pořád musí kopírovat data do stínové kopie). U redirect-on-write se nová data ukládají přímo do stínové kopie a na disku zůstávají stará data (pomalé čtení, jelikož se musí číst data ze stínové kopie místo disku, ale při velkém počtu zápisů se nemusí nic kopírovat).

Seznam registrovaných poskytovatelů vypíše vssadmin list providers – na běžném klientu je jen „Microsoft Software Shadow Copy provider 1.0“. Hardwaroví poskytovatelé se dodávají s diskovými poli (SAN) a používají se na serverech.

Na klientských Windows jsou v vssadmin jen výpisy, mazání a změna velikosti úložiště; vytvoření (create shadow), revert a diskshadow.exe existují pouze na Windows Server. vssadmin delete shadows /all /quiet je typický krok ransomwaru před šifrováním dat (zničí lokální verze souborů i body obnovení) – proto Microsoft Defender (Tamper Protection, pravidla ASR) toto volání blokuje a proto lokální stínové kopie nikdy nejsou plnohodnotná záloha. Checkpoint-Computer vyžaduje zapnutou Ochranu systému a od Windows 8 vytvoří nejvýše jeden bod obnovení za 24 hodin (omezení lze obejít klíčem registru SystemRestorePointCreationFrequency). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-server/administration/windows-commands/vssadmin

Historie: původní přednáška stavěla na nástroji Zálohování a obnovení (Windows 7). Ten ve Windows 11 25H2 stále existuje, ale Microsoft ho od Windows 10 1709 vede jako zastaralý („System Image Backup (SIB) Solution“) a pro plnou zálohu disku doporučuje software třetích stran, pro data OneDrive. Kapitola je proto zkrácena a doplněna o moderní nástroje. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/whats-new/deprecated-features

Aplikace je nástupcem dřívějšího „Synchronizace nastavení“ a „Migrace profilu (Windows Easy Transfer)“. Zálohou složek je ve skutečnosti přesměrování známých složek do OneDrive (viz další snímek), ostatní kategorie se ukládají do cloudu Microsoft účtu. Na stanicích v učebně (lokální účet root, Windows 11 Education) aplikaci nepůjde předvést – ukázat na vlastním zařízení s účtem Microsoft. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/back-up-and-restore-with-windows-backup-87a81f8a-78fa-456e-b521-ac0560e32338 Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/topic/kb5032038-overview-of-windows-backup-as-installed-in-windows-10-and-windows-11-bd264359-4180-4541-a09f-738420f9900d

KFM je základ „Složek“ v aplikaci Zálohování Windows i doporučená náhrada za Historii souborů a Zálohování a obnovení (Windows 7) pro uživatelská data. Doba uchování v koši: 30 dní u osobního OneDrive, 93 dní u OneDrive pro práci nebo školu (SharePoint). Historie verzí: osobní OneDrive uchovává verze 30 dní (nejvýše 25 verzí souboru), OneDrive pro práci nebo školu podle nastavení knihovny – výchozí limit 500 verzí. Files Restore je u OneDrive pro práci nebo školu i u předplatného Microsoft 365 Personal/Family. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/office/restore-a-previous-version-of-a-file-stored-in-onedrive-159cad6d-d76e-4981-88ef-de6e96c93893 Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/sharepoint/document-library-version-history-limits Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/sharepoint/redirect-known-folders

PC-to-PC přenos byl představen v roce 2025 jako součást aplikace Zálohování Windows; k září 2026 už stránka podpory nese upozornění, že funkce není dostupná a má se použít záloha a obnova přes účet Microsoft. Stránku ponechte jako historickou referenci – text přenášených položek pochází z ní. USMT je popsán v přednášce L01 (Instalace, Update, Migrace). Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/transfer-your-files-and-settings-to-a-new-windows-pc Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/whats-new/removed-features

Pro zálohování by mělo postačovat být členem Backup Operators, ovšem nástroj vyžaduje pro tuto akci oprávnění správce. Pro spuštění manuálního zálohování je potřeba mít vytvořen (nastaven) plán. Historie: ve Windows 8.1 byl nástroj zredukován na „Záloha bitové kopie systému (System Image Backup)“, Windows 10 vrátil i standardní zálohy a plány. Windows 10 skončil podporu 14. 10. 2025 (ESU pro spotřebitele do 13. 10. 2026). Přesné znění Microsoftu: „This feature is also known as the Backup and Restore (Windows 7) legacy control panel. For full-disk backup solutions, look for a third-party product from another software publisher. You can also use OneDrive to sync data files with Microsoft 365.“ (deprecated 1709). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/whats-new/deprecated-features

Snímek z Windows 11 24H2 (naplánovaná záloha složky C:\Share na jednotku Data (F:), nástroj se od Windows 7 nemění).

MS uvádí, že je potřeba mít oprávnění Úplné řízení, ale obecně by mělo postačovat oprávnění pro zápis (problémy by ale mohly nastat v případě, že by bylo potřeba modifikovat oprávnění na některém souboru s metadaty nebo adresáři, ve kterém je záloha uložena). Omezení síťového cíle na vyšší edice platí od Windows 7 (Home Premium) a přetrvává u Windows 10/11 Home; aktuální dokumentace Microsoftu k zastaralému nástroji ho už výslovně neuvádí – nelze tedy doložit odkazem, ověřit na instalaci Windows 11 Home.

ZIP archívy jsou chráněny pouze NTFS oprávněními. Změny oproti poslední záloze se určují na základě archivního bitu. U Windows Vista nešlo explicitně vybírat konkrétní soubory a adresáře pro zálohování, pouze typy souborů.

Katalogy jsou na úrovni Backup Set i Backup Files. Snímek: navigační podokno Průzkumníka souborů ve Windows 11 24H2 – Data (F:) > W11-SHOT > Backup Set <datum> > Backup Files <datum> > Backup files 1 > C > Share; vedle Backup Files je složka Catalogs.

Globální katalog je uložen v Backup Set\Catalogs, souborové katalogy pak v Backup Files\Catalogs. Formát .wbcat je binární.

Může se stát, že systém vyhodnotí, že i např. oddíl na externím disku je potřeba pro spuštění systému. Při ukládání na disk se provádí verzování bitových kopií, u sdíleného adresáře ne (stará bitová kopie se maže před vytvářením nové, takže pokud vytváření nové bitové kopie selže, nebude mít uživatel ani starou, ani novou bitovou kopii). První připojení bitové kopie systému nesmí být v režimu pouze pro čtení, až při druhém připojení ji lze takto připojit. Pro spuštění VHDX v Hyper-V je u UEFI/GPT instalace potřeba VM generace 2 a obraz systémového (EFI) oddílu – v praxi je pohodlnější Disk2vhd (Sysinternals).

Lokální WinRE je uloženo v oddílu pro obnovení (dříve v adresáři C:\Recovery) – podrobnosti v kapitole Windows Recovery Environment. Technická reference WinRE pro Windows 11 uvádí „System image recovery“ už jen pro edice Windows Server; na klientu Windows 11 je položka „Obnovení bitové kopie systému“ v Upřesnit možnosti stále přítomna (potvrzuje stránka podpory k WinRE), ale jde o součást zastaralého řešení SIB. Ověřit na stanici s 25H2. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/windows-recovery-environment--windows-re--technical-reference

V grafickém nástroji nelze automatizovat vytváření bitových kopií (v plánu zálohování lze zaškrtnout vytvoření bitové kopie, ale ta se vytvoří jen jednou při prvním zálohování a pak už se vytvářet nebude). Na klientu jsou k dispozici jen podpříkazy start backup, stop job, get versions, get items, get status a start sysrecovery (z WinRE); plánování (enable backup) a obnova stavu systému jsou jen na Windows Server (Windows Server Backup). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-server/administration/windows-commands/wbadmin

Výchozí stav Ochrany systému Microsoft nedokumentuje; na čistých instalacích Windows 11 (včetně 24H2/25H2) je ochrana systémového disku typicky vypnutá a zapne se až ruční konfigurací nebo instalátorem, který si ji vyžádá. Ověřit na stanici. PowerShell: Enable-ComputerRestore -Drive "C:\", Get-ComputerRestorePoint, Checkpoint-Computer, Restore-Computer -RestorePoint <číslo>. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/system-restore-a5ae3ed9-07c4-fd56-45ee-096777ecd14e

Snímky z Windows 11 24H2 (klasické Vlastnosti systému › Ochrana systému a dialog Konfigurovat). U Windows 7 byla navíc možnost zapnout pouze ochranu souborů (a ne celého systému), jež umožňovala přístup k předchozím verzím souborů, ale neumožňovala obnovit celý systém do předchozího stavu.

O vytvoření bodu obnovení může zažádat jakákoliv aplikace (nejčastěji o to žádají instalační programy přes API SRSetRestorePoint). Šedesátidenní limit zavedla bezpečnostní aktualizace z 10. 6. 2025 (KB5060842) pro Windows 11 24H2: „After installing the June 2025 Windows security update, Windows 11, version 24H2 will retain system restore points for up to 60 days. … This 60-day limit will also apply to future versions of Windows 11, version 24H2.“ Windows 11 25H2 je balíček povolení nad stejnou platformou 24H2, limit tedy platí i tam. Devadesát dní bylo chování Windows 10; ve Windows 11 před KB5060842 se body mazaly nekonzistentně (podle tisku 10–90 dní) – KB5060842 samo o 90 dnech nemluví. Zdroj: https://www.xda-developers.com/windows-11-system-restore-points-may-vanish-30-days-earlier/ Body obnovení sdílejí úložiště stínových kopií s Historií souborů, Obnovením k určitému časovému bodu i zálohovacím softwarem – při naplnění limitu se mažou nejstarší stínové kopie bez ohledu na původ. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/topic/june-10-2025-kb5060842-os-build-26100-4349-47ff300b-2a04-440c-9476-2860d04fce8d

rstrui.exe – snímky z Windows 11 24H2 (seznam bodů obnovení a dialog Vyhledat ovlivněné programy). Tlačítko „Vyhledat ovlivněné programy“ ukáže, které aplikace a ovladače budou odstraněny nebo vráceny. Z Windows RE se Obnovení systému spouští bez přihlášení správce (Windows 11), u šifrovaného disku je potřeba klíč pro obnovení BitLockeru.

Frekvenci (4, 6, 12, 16 nebo 24 h) a dobu uchování (4–72 h) může měnit jen edice Enterprise, Home a Pro jen zapnutí a limit místa. Nelze exportovat ani připojit body jako obraz; body vytvořené pod jinou edicí (např. před upgradem Home → Pro) nejdou použít; soubory šifrované EFS obnovu blokují. Ve Windows RE je položka vedle Obnovení systému; dokumentace zatím uvádí obnovu jen lokálně z WinRE („in preview“ ve stavu k červnu 2026). Český název položky převzat ze stránek podpory (support.microsoft.com/cs-cz) – ověřit skutečný popisek na stanici s 25H2. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/configuration/point-in-time-restore Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/recovery-options-in-windows

Lze přistupovat k souborům a adresářům v bodech obnovení i zálohovaných datech (jelikož body obnovení i zálohování je založeno na stínových kopiích). Bezplatný nástroj ShadowExplorer umožňuje procházet data ve stínových kopiích stejně jako Předchozí verze, včetně kopií, které Průzkumník souborů nenabízí. Bez zapnuté Ochrany systému nebo Historie souborů je záložka prázdná („Nejsou k dispozici žádné předchozí verze“) – častý dotaz uživatelů.

Trik s UNC cestou funguje i dnes u serverových sdílených složek se zapnutými stínovými kopiemi – klient vidí verze ze serveru, nikoli lokální.

Historie souborů neumožňuje přístup k verzím souborů, jež jsou obsaženy v bodech obnovení nebo ve standardních zálohách. Důvodem je, že body obnovení neobsahují žádná uživatelská data, takže je zbytečné k těmto datům přistupovat. Historie: ve Windows 8 nebylo možné používat Historii souborů se Zálohováním systému Windows 7; od Windows 10 lze obojí. Cílovým diskem nemůže být disk obsahující systémový oddíl. Historie souborů není na oficiálním seznamu zastaralých funkcí Windows (na rozdíl od Zálohování a obnovení (Windows 7)), Microsoft ji ale od Windows 11 nerozvíjí a v Nastavení ji nahradila aplikace Zálohování Windows. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/backup-and-restore-with-file-history

Ve výchozím nastavení se zálohování provádí co 1 hodinu, nejmenší interval zálohování je 10 minut, nejvyšší 1 den. Uchování verzí: navždy (výchozí), 1 měsíc až 2 roky, nebo dokud je místo. Ve Windows 10/11 nelze nastavovat velikost offline mezipaměti, ve Windows 8 šlo nastavit 2–20 % velikosti oddílu disku.

Důvodem, proč lze zálohovat pouze soubory v knihovnách, na ploše, kontakty a oblíbené položky, je, že mimo tato úložiště by měly být uloženy již jen soubory systému a aplikací, které není nutné zálohovat. Vyloučení složek OneDrive potvrzují odpovědi Microsoftu na Microsoft Q&A (Historie souborů považuje OneDrive za samostatný synchronizační a obnovovací systém), oficiální dokumentace to výslovně neuvádí. Obejít lze přidáním složky OneDrive do knihovny a stažením všech souborů (vypnutí Souborů na vyžádání). Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/backup-and-restore-with-file-history

Snímek: Windows 11 24H2, Historie souborů s cílem \\W2022-dc\filehistory (Lab 05 cvičení E06), okno Obnovit osobní soubory – složka Dokumenty ve verzi 1 z 2, kde ještě existuje později smazaný soubor student2.txt; zelené tlačítko jej obnoví do původního umístění, šipky pod seznamem listují mezi verzemi (na okraji okna je vidět sousední verze). K předchozím verzím souborů se dá přistoupit také přes záložku Předchozí verze ve vlastnostech souboru nebo složky v Průzkumníku souborů (tlačítko Historie z pásu karet Windows 8/10 ve Windows 11 není).

Problémem varianty Zachovat moje soubory je, že ne vždy se zachová, co by bylo potřeba. Např. nastavení asociace souborů, pravidla brány firewall a nainstalované aplikace (Win32 i Store) se odstraní – před resetem je vhodné mít zálohu přes Zálohování Windows / OneDrive. Push-button reset ve Windows 10/11 nepotřebuje ani nepodporuje samostatný obraz pro obnovení na oddílu (image-less recovery); výrobci přizpůsobují reset pomocí auto-apply složek a provisioning balíčků. Při spuštění z jednotky pro obnovení není Zachovat moje soubory / Odebrat vše k dispozici, jen obnova z jednotky (bare metal recovery). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/push-button-reset-overview Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/recovery-options-in-windows

Opravit problémy pomocí Windows Update je odpověď na dřívější „in-place upgrade z ISO“ – nepotřebuje médium a výsledek je stejná verze a build. Nabídka chybí, pokud jsou nastaveny zásady UpdateServiceUrl, DeferFeatureUpdatePeriodInDays, DeferQualityUpdatePeriodInDays, TargetReleaseVersion nebo SetDisableUXWUAccess. Velikost USB disku pro jednotku pro obnovení se systémovými soubory Microsoft aktuálně nespecifikuje (dříve 16 GB); v praxi 16–32 GB. Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/fix-issues-by-reinstalling-the-current-version-of-windows-497ac6da-7cac-4641-82a5-f50398d879a0 Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/create-a-recovery-drive-abb4691b-5324-6d4a-8766-73fab304c246 Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/windows/experience/backup-recovery/recovery-options-in-windows

Motivací byl výpadek způsobený vadnou aktualizací CrowdStrike v červenci 2024 – miliony PC v boot loopu, oprava vyžadovala ruční zásah ve WinRE. Rychlé zotavení počítače umožňuje Microsoftu doručit opravu (např. odstranění vadného ovladače) přímo do WinRE bez zásahu správce. Kroky: 1. opakovaný pád při startu, 2. start do WinRE, 3. připojení k síti a dotaz na Windows Update, 4. stažení a aplikace opravy (nebo navedení uživatele / opakování), 5. restart. Podporované sítě: kabel a WPA/WPA2 s heslem; ve WinRE se od 2026 (Insider) znovu používají i Wi-Fi profily uložené ve Windows. Český název položky převzat ze stránek podpory (support.microsoft.com/cs-cz: „Rychlé zotavení počítače“) – ověřit skutečný popisek na stanici s 25H2. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/configuration/quick-machine-recovery/ Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/windows-recovery-environment--windows-re--technical-reference

Windows RE je založeno na Windows PE a obsahuje volitelné komponenty WinPE-SRT (Startup Repair), WinPE-Rejuv (reset), WinPE-SecureStartup (BitLocker), WinPE-WMI, WinPE-Scripting, WinPE-HTA aj. Přidat lze ovladače, jazyky a jeden vlastní nástroj do nabídky (reagentc /setbootshelllink). Síť ve WinRE se zapíná jen pro scénáře, které ji potřebují (Rychlé zotavení počítače, vzdálená náprava, Cloud rebuild – ten je v září 2026 jen v Insider Experimental kanálu); podporován je Ethernet, WPA/WPA2 s heslem a některé podnikové sítě s certifikátem počítače. Historie: „režim ladění“ z bootovací nabídky (F8) Windows 7 spouštěl WinRE z C:\Recovery; od Windows 8 je nabídka F8 vypnutá (rychlý start) a Poslední známá funkční konfigurace odstraněna – náhradou je Oprava spouštění systému, Obnovení systému a Nastavení spouštění. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/windows-recovery-environment--windows-re--technical-reference Zdroj: https://support.microsoft.com/cs-cz/windows/windows-recovery-environment-0eb14733-6301-41cb-8d26-06a12b42770b

reagentc vyžaduje oprávnění správce. Po /disable je winre.wim v C:\Windows\System32\Recovery a lze ho připojit přes DISM, upravit a znovu zapnout přes /enable; /setreimage se hodí, když je obraz uložen jinde (např. na vlastním oddílu). Windows RE je založeno na Windows PE a obsahuje volitelné komponenty WinPE-SRT (Startup Repair), WinPE-Rejuv (reset), WinPE-SecureStartup (BitLocker), WinPE-WMI, WinPE-Scripting, WinPE-HTA aj. Přidat lze ovladače, jazyky a jeden vlastní nástroj do nabídky (reagentc /setbootshelllink); vlastní nástroj musí ležet v \Sources\Recovery\Tools, aby přežil aktualizaci WinRE. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/reagentc-command-line-options Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/windows-recovery-environment--windows-re--technical-reference

Nový oddíl podle KB5028997: u GPT „create partition primary id=de94bba4-06d1-4d40-a16a-bfd50179d6ac“ a „gpt attributes=0x8000000000000001“, u MBR „create partition primary id=27“. Doporučení Microsoftu pro vlastní diskpart skripty výrobců: oddíl pro obnovení alespoň 990 MB s minimálně 250 MB volného místa. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/configure-uefigpt-based-hard-drive-partitions Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/windows-recovery-environment--windows-re--technical-reference Zdroj: https://support.microsoft.com/en-us/topic/kb5028997-instructions-to-manually-resize-your-partition-to-install-the-winre-update-400faa27-9343-461c-ada9-24c8229763bf

Oprava spouštění systému se spustí automaticky po dvou neúspěšných startech; protokol je v C:\Windows\System32\LogFiles\Srt\SrtTrail.txt. Poslední známá funkční konfigurace (Last Known Good Configuration) z Windows 7 ve Windows 8 a novějších neexistuje; nouzový režim se spouští přes Nastavení spouštění ve WinRE (nebo bcdedit /set {default} safeboot minimal, msconfig).

Nástroj Bootrec nahradil příkazy fixboot, fixmbr a listos z Konzoly pro zotavení Windows XP; oficiálně je popsán jen ve starém článku KB 927392. Na UEFI systémech /FixBoot často skončí „Přístup byl odepřen“ – správná cesta je bcdboot.

BCD je registrový hive uložený na oddílu EFI (\EFI\Microsoft\Boot\BCD) u UEFI nebo v \Boot\BCD na systémovém oddílu u BIOS. bcdboot ho vytvoří znovu podle zadané instalace a zkopíruje bootmgfw.efi; Secure Boot přitom zůstává zapnutý. Přepínač /f (UEFI, BIOS, ALL) určuje typ firmwaru; bez něj se použije typ aktuálně spuštěného prostředí (WinPE 64-bit UEFI → UEFI). Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/bcdboot-command-line-options Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-hardware/manufacture/desktop/bcdedit-command-line-options

Windows settings backup and restore je firemní protějšek aplikace Zálohování Windows (ta je jen pro účty Microsoft). Restore policy zůstává i po 26H2 na správci; zálohovaná data lze číst/mazat přes Microsoft Graph (UserWindowsSettings.*) nebo PowerShell modul WindowsBackupAdmin. Windows 365 Reserve má stejné licenční předpoklady jako Windows 365 Enterprise/Flex; Cloud PC (4 vCPU, 16 GB RAM, 128 GB) zřizuje správce v Intune nejdříve 7 dní po přiřazení licence, uživatel se připojuje přes Windows App nebo web a může ho sám vrátit (Return). Datum GA (prosinec 2025) uvádějí jen partnerské zdroje, stránka Microsoftu říká pouze „now generally available“. Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows-365/enterprise/windows-365-reserve-faq Zdroj: https://learn.microsoft.com/en-us/windows/configuration/windows-backup/ Zdroj: https://www.microsoft.com/en-us/windows-365/reserve